Pozvánka oddílu KAJKY na březen 2008

Schůzky probíhají v klubovně ve čtvrtek od 16:30 do 18:30 hodin a jmenují se takto:

  6. března – 22. – Kostlivci z nich nebudou

13. března – 23. – Podíváme se jim na zoubek

20. března – Velikonoční výprava – schůzka není

27. března – 24. – Jakou barvu má jaro

 

Vítání jara v sobotu 15. března (730.)

Po jarním únoru se v březnu ochladí, napadne pět metrů sněhu a bude mrznout jak v chladírnách v Sedlci. To je ta správná chvíle uvítat astronomické jaro! Sejdeme se tedy v sobotu 15. března v 9 hodin v klubovně, spácháme nějakou práci pro klubovnu*), uvaříme si oběd, uspořádáme kuličkový turnaj a samozřejmě nezapomeneme na upalování moran. Podle našich propočtů vypukne jaro právě s koncem akce v 16 hodin.

*) Alena vyhrožuje mytím oken a dveří, vytíráním, překopáváním zahrady a dalšími činnostmi, před kterými Jirka raději prchne na Vysočinu. Takže mu budou chybět hodiny práce pro klubovnu a můžete ho překonat…

 

Velikonoční výprava od středy 19. do pondělí 24. března (731.)

Po mnoha letech je tu opět velikonoční výprava, tentokrát jako společná akce s rokycanskými Brontosaury, které někteří znáte až moc dobře z národního Zlatého listu. Místem činu se stane Turnov a široké-daleké okolí Českého ráje. Srazíme se ve středu 19. března v 15:35 hodin na nádraží (odjezd netradičně směr Kladno), vrátíme se v pondělí 24. března ve 14:10 hodin opět na nádraží. S sebou obvyklé vybavení na víkendovky, nezapomeňte jídlo na středeční večeři a přezůvky a přibalte i šátek, dvě svíčky a uzlovačku. Na první jarní den potřebujete krátké kalhoty. Důležité je i vybavení k radostnému projuchání velikonočního pondělí (vejce upleteme a pomlázky obarvíme na místě). Spát budeme v budově ve vlastních spacácích. Kdo se chce zúčastnit, odevzdá přihlášku a účastnický poplatek 500 Kč nejpozději ve čtvrtek 13. března.

Varování od Brontosaurů:

Abychom předešli případným zmatkům: Tak tady bych chtěl upozornit všechny potrhlíky a potrhlice šmrncnuté feminismem, rovnoprávností žen a stíráním rozdílů mezi pohlavím na to, že Velikonoce jsou  prastarý rituál, kdy muži ženám tlupy, kmene či rodu symbolicky předávali sílu Země pošleháním čerstvými ratolestmi. A pocházejí z dob barbarského a temného středo-, staro- a nejspíš i pravěku. Rozhodně ale z dob starších, než je vynález přestupného roku. Takže moderní pověra, že dvacátý devátý únor v kalendáři nějak mění kluky za holky je zkrátka vedle. A my přece nebudeme rozvracet staletími prověřené zvyky nějakými módními a rádoby moderními výstřelky, no nemám pravdu?

 

Oddílové zprávy

 

DVD Kajky 2007

Nakladatelská a vydavatelská společnost KAJAK&KAJKAvideo, společnost s rušením značně omezeným, s radostí oznamuje, že právě vychází diváky celého světa netrpělivě očekávané DVD Kajky 2007. Najdete na něm Kajčí křiky za rok 2007, kajčí webové stránky, vše ke hře Ve jménu krále, různé tabulky a výkazy a především neskutečně mnoho fotografií z loňských akcí a dokonce i nějaká videa včetně slavné scény Otřásající se zbořený stan. Neotálejte a objednávejte u vydavatele již dnes, nabízíme neuvěřitelnou akční cenu 30 korun 50 haléřů!

 

Tuláci 2007

Počítač, který utrpěl horečku následkem náročného počítání loňských kilometrů nachozených do Tuláka, už dostal první pomoc od rychlé zdravotnické služby a zanedlouho bude propuštěn z jednotky intenzivní péče, ale výsledky spočítal. Tady jsou:

Z pěti (!?!?) odevzdaných Tuláckých zápisníků vyhrála Terka M. s výkonem 322,8 km. Zatímco na 24-hodinovce nachodila za den 119,3 km, na zbytek roku vychází průměr celých 0,56 km/den. Rovněž Janě s výkonem 315,1 km pomohla čtyřiadvacetihodinovka. Daně jsme napočítali 225 km, Pavlovi 161,5 km a Pavlínce 29,5 km.

A ještě zajímavost: kdyby se někdo zúčastnil loni všech kajčích akcí bez čtyřiadvacetihodinovky, nachodil by 216 km. Anketu, zda je to hodně, nebo málo, raději nevyhlásím…

 

Práce pro přírodu a pro klubovnu

O roce 2007 nemůžeme říci, že bychom zrovna dřeli pro přírodu, ale když se sečtou všechny odpracované hodiny, vychází nezanedbatelné číslo 201. Nejpilnější byla Jana s 24 hodinami, následují ji Dana se 14, Maruška se 13, Tereza M. a Tereza S. s 12 a Pavel a Vítek s 10 hodinami. Děkujeme a už vymýšlíme nějakou lehkou odměnu na způsob metráku starého železa, kterou předáme na vítání jara.

 

Stříbrná nit

Za všechny úkoly odevzdané na začátku února (hnízda, čistota sněhu a zvířecí hrdinové v pohádkách) jsme získali jednotně po devíti bodech. Udržujeme s 94 body páté místo a na čtvrté Stopaře E nám chybí jediný bodík.

 

Do 2. května můžeme řešit tyto úkoly:

19.     Každý vám jistě potvrdí, že není třešeň jako třešeň. Nejen podle chutě, barvy plodu, vzrůstu, ale i doby květu se určují různé odrůdy. Naštěstí je určení tohoto stromu poměrně jednoduché (poznáte jej pouze podle kůry, větviček nebo listů?), a tak stanovení doby, kdy třešně již pořádně kvetou pro vás jistě nebude problém. A dokážete odborně popsat květ třešně?

A pokud se chcete nad tímto krásným stromem zamyslet, zkuste porovnat květy různých druhů třešní – najdete nějaké rozdíly?

20.     První zprávy o zpívání skřivanů jsme dostali sice již v únoru (podle lidových pranostik tomu tak ostatně má být), ale uslyšíte také vy svého skřivánka v předjaří třeba na oddílové akci? Ale co uslyšíte, také jej uvidíte?

A jak takový skřivan vůbec vypadá, jak žije, kdy a kde hnízdí, ...? Zjistěte o něm co nejvíce, abyste byli dobře vyzbrojeni na jeho naslouchání.

21.     Uvidět na jaře včelu nebo motýla není vůbec problém, ale takový čmelák, to už je něco jiného – slyšet jeho hluboké bručení, sledovat jeho rozvážný let, to je zážitek. Nahlédněme do světa tohoto zajímavého a pro přírodu velmi důležitého hmyzu (víte čím?) a zkuste čmeláka co nejdéle sledovat v přírodě – jak dlouho vlastně trvá jeho výlet z hnízda? Kolik metrů při tom urazí? Do jaké vzdálenosti od hnízda létá? …?

 

Odpovědi potřebuje Alena dostat k odeslání nejpozději na svatého Jiří, tedy 24. dubna!

 

Stalo se

 

Boudy, budky

Únorová výroba a čištění budek skončila kolosálním úspěchem. Kajek se sešlo tolik, že se daly spočítat právě na jedné ruce: Terka J., Lucka, dopoledne Tereza M. a odpoledne Vítek a Pavlína. Ráno se řezalo, brousilo, vrtalo a tlouklo, až vzniklo sedm zcela nových ptačích budek vybavených na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu. Odpoledne se podařilo nejen vyvěsit tyto budky, ale i vyčistit všechny budky umístěné za Litovickým rybníkem. Poděkování náleží Laďce za chutný oběd, Kajkám za pilnou práci, Aleně za organizaci, rodičům Pavlovi a Míně za pomoc při čištění a Jirkovi za vzorné schůzování v Brně.

 

Netopýři tam viseli…

Na sčítání netopýrů jsem potkal jen pět Kajek – Matyldu, Pavlínu, Vítka, Adama a Matěje; Laďku nepočítaje k trpaslíkům –, které ale určitě nelitovaly. Účastníci z pozvaných spřátelených oddílů doplnili početní stav na úctyhodnou sílu, takže jsme se s velkou vervou vrhli do podzemí Malé Ameriky. Po velkém teplu se v týdnu před akcí ochladilo a v sobotu 16. února teploměr ukazoval na tuto zimu neobvykle pod nulu. Netopýři se tedy soustředili na těch nejlepších místech k pozorování. Tu visel netopýr dlouhouchý, támhle netopýr ušatý, jinde zase netopýr večerní a ten, co vypadal jako netopýr velký, ale byl malý, se jmenuje netopýr vodní. Nechyběli ani netopýři černí, kteří jsou tmavší než ostatní a nad čelem mají srostlé uši, takže je poznám i já, který si jinak pletu krtka s kosem, protože jsou oba černí. Za okny do lomu Malé Ameriky a odbočkou k Hagenovi jsme potkávali tradiční velké skupiny netopýrů velkých. V chodbách za odbočkou k Pusťáku, kde stoupala výška bahna a klesalo napětí v baterkách, jsme i přes ztížené podmínky nepřehlédli třetího vrápence malého, čímž jsme překonali náš dosavadní rekord. Náladu nám nezkazilo ani to, že při lednovém sčítání byl ve štolách ještě jeden vrápenec navíc. Přítomné odborníky neskutečně nadchl jeden takový na pohled nezajímavý menší netopýr, který se navíc schoval až na konec dlouhé úzké dutiny. Když jsme se dozvěděli, že tento netopýr severní je první, který kdy byl objeven v Českém krasu, asi jsme toto nadšení pochopili. Celkem jsme viděli 208 netopýrů, druhý nejvyšší počet od roku 2001.

Čas utíkal neskutečně rychle, při zpáteční cestě nezbylo ani mnoho času na romantickou svačinu v okně do lomu, svižným krokem jsme se přesunuli na náves v Mořině a tam nastal zajímavý úkol: zbavit se bahna. Někteří se převlékli a přezuli, jiní se vykoupali v místním potůčku a na Matějovu špinavost 2,03 přemka se mimořádně osvědčil Pavlův kartáč, který špinavost snížil na neuvěřitelných 0,19 přemka. U řidiče autobusu jsme s touto proměnou uspěli, nebyl tak protivný jako řidič při cestě do Mořiny. Rodiče si všechny děti vyzvedli, takže nebylo třeba zajišťovat odchytovou službu a odvoz toulavých dětí do psího útulku.

 

Zpravodajství Agentury JJP (Jeden Jirka povídal)

·         Chyby v Kajčím křiku se stávají nejvýše jednou za deset let… Tak například v minulém čísle jsme našli tři lednové schůzky místo únorových a návrat z netopýrů jaksi neodpovídal o hodinu. Co z toho plyne?

·         Janu jsme na schůzkách nějakou dobu neviděli, protože zvolila zvláštní životní styl: týden na horách – týden na smrtelné posteli – týden na horách… Jano, kde to bylo zajímavější?

·         Svět je malý. Přijdu si takhle do státního archivu, půjčím si papíry o historii Hostivice a Litovic a od paní archivářky se dozvím, že zná nejen Hostivici, ale i Maruščinu maminku a sestru Báru…

·         Není zde lékař? Není to nebezpečná choroba? Onehdá jsem ve vlaku potkal Danu, jen se na mě podívala a už se smála, až se málem neudržela na nohách. Doma jsem se pozorně prohlédl v zrcadle, žádnou odchylku od obvyklého zjevu, který mi nepřipadá právě směšný, jsem nenašel. Navíc Dana propadala smíchu i při pohledu jinam, až bych se skoro odvážil napsat, že se smála bez jakékoliv příčiny. Při mých skromných lékařských znalostech mě napadá, zda by nemohlo jít o akutní projev chronické chechtitidy, jak ji popsal před rokem v časopise Medicinal Journal ruský vědec John Hardison. Prosím o odbornou radu…

·         Předpokládám, že všechny Kajky si čtou v odborných časopisech a na rozdíl od A-JJP jim neunikl článek Felberova L., Kucera J. a Mlejnska E. (2007): Experience in non-conventional wastewater treatment techniques used in the Czech Republic otištěný ve Water Science and Technology (ISSN 0273-1223, Vol. 56, No. 5, pp. 149–156). Příspěvek je natolik zásadní, že lajdákům, co ho nečetli, ale chtějí to napravit, rádi poskytneme kopii ke studiu.

 

Kde to bylo – kde to je

 

Někdy před rokem 1925 cvičily Sokolky na veřejném představení, asi tak něco, co v současnosti trochu jinak provozují Kajky-Marešky. Kde ale ty Sokolky cvičily, když na snímku si je podobná jen věž kostela?

Saifrtovu vilu, nejkrásnější dům s čápy hned proti nádraží, už určitě viděly všechny Kajky. Jestli ji ale poznaly na pohledu ze zahrady a navíc před nástavbou patra, raději nebudu zjišťovat…

 

 

Kajčí křik – zpravodaj oddílu mladých ochránců přírody KAJKY HOSTIVICE

14. ročník – 185. číslo, vychází 6. března 2008

Za nepodepsané příspěvky plně ručí svou klávesnicí Jirka

Kajky na internetu: http://www.volny.cz/kajky.hostivice, http://www.volny.cz/kajcikrik

Činnost oddílu Kajky podporují SMOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a město Hostivice

 

 

Přihláška na akci

 

 

Zúčastním se velikonoční výpravy od 19. do 24. března v Turnově pořádané oddílem Kajky.

 

Jméno:

 

Souhlasím s účastí mého dítěte na této akci.

Podpis rodiče: