Pozvánka oddílu KAJKY na leden 2006 – 1. část

Schůzky probíhají v klubovně ve čtvrtek od 16:30 do 18:30 hodin a jmenují se takto:

  5. ledna – 15. – Ze starých pověstí

12. ledna – 16. – Polárka, vločka a kulička

19. ledna – 17. – Zimní pohádka

26. ledna – 18. – Nerušit, spím

 

Čištění ptačích budek v sobotu 7. ledna (669.)

V sobotu 7. ledna se sejdeme ve 13 hodin u klubovny a vyrazíme čistit ptačí budky vyvěšené u hostivických rybníků. Také vyvěsíme nové budky, které jsme vyrobili v březnu na vítání jara. S sebou hlavně teplé oblečení a asi nezaškodí něco horkého čaje; žebříky máme. Skončíme s padající tmou opět u klubovny.

 

 

Další program zatím nemůžeme závazně stanovit, protože nemáme domluvenou výpravu za netopýry, která proběhne v lednu nebo v únoru. V těchto měsících počítáme dále s horolezeckým odpolednem na stěně v Ruzyni (tu známe) nebo v Holešovicích (tu zná jen Vašek) a zatím zvažujeme pololetní prázdniny (první únorový víkend). Program na leden a snad až do letních prázdnin přineseme v Kajčím křiku 1a/2006, který vyjde nejspíš na první lednové schůzce.

 

 

Oddílové zprávy

 

Členský příspěvek

Členský příspěvek na rok 2006 činí 260 Kč (o 10 Kč víc než v předchozím roce) a uvítáme, pokud ho zaplatíte do konce ledna.

                                                                                                                                     

Tulácký zápisník

Na vánoční schůzce dostáváte Tulácké zápisníky na rok 2006. Jen pro ty zapomnětlivé připomínám, že do Tuláka se zapisují cesty pěšky, na kole, na běžkách nebo na lodi (např. kanoi, ale ne na parníku) delší než 8 km v jednom dnu. Do konce ledna se těšíme na Tuláky za rok 2005, abychom vyhodnotili výsledky. Po spočítání kilometrů zápisníky opět vrátíme, nejlepší tulák dostane cenu.

 

Oddílové CD

CD Kajky 2005 bude již pátým diskem s fotkami, Kajčími křiky a dalšími materiály z oddílové činnosti. K dostání bude v lednu a každý ho může získat za padesát na stole v českých. Tato částka pokrývá náklady na výrobu CD. Kdyby někdo nechtěl utrácet, bude si moci CD půjčit a přehrát si do počítače, co ho zajímá.

 

Práce pro přírodu a pro klubovnu v roce 2005

S vypětím všech sil se podařilo sestavit tabulku práce pro přírodu a pro klubovnu v roce 2005 (případné reklamace se přijímají pouze 30. února 2006 od 8 do 17 hodin.) Ze seznamu vyplývá, že malé Kajky do 15 let odpracovaly 119 hodin při čištění ptačích budek, vyrábění nových budek, dvou úklidových brigádách, pomoci na vydří stanici v Pavlově a při přípravě dřeva na zimu a hrabání listí u klubovny. Aspoň jednu hodinu práce jsme zaznamenali u 26 Kajek. Když přičteme i starší členy a stálé příznivce, dojdeme k číslu 230 hodin. Ani zde však nejsou zahrnuty práce, kterých se neúčastnil nikdo z malých Kajek (kácení stromů, obnova naučné stezky) a už vůbec nepočítáme čas velkých věnovaný přípravě akcí. Ano, pochvalme se za to, nikdo jiný to za nás neudělá.

Úplné výsledky najdete na nástěnce v klubovně a taky na oddílovém CD. Na prvním místě se s 9 hodinami práce pro přírodu a pro klubovnu umístili (v abecedním pořadí) Filip, Jana H., Lucka a Tereza M. Je pozoruhodné, že tři z vítězů patří mezi Kajky až od září. Jmenovaní dostávají za odměnu pracovní rukavice.

 

Nová hlavička Kajčího křiku

Jak jste si možná všimli, má Kajčí křik opět novou hlavičku. Tentokrát se mi sešly dokonce dva návrhy – od Terezy M. a od Marušky. Pokud se někde cestou zatoulal návrh, který slibovala Lucka, pak si sypu popelnici na hlavu. Z došlých návrhů jsem „demokraticky“ vybral ten Maruščin, protože je užší a zabírá tak méně místa na stránce. Návrh vyzařuje zvláštní poetiku, ale protože nejsem výtvarný teoretik, nedokáži posoudit, zda v něm převládají vlivy impresionismu, kubismu, neoromantismu či zcela jiného moderního nebo postmoderního směru či zda se tyto styly nemísí v čemsi epochálně novém (více by snad mohla prozradit sama autorka). Proto jsem do návrhu zasáhl jen minimálně jiným, přízemně praktičtějším umístěním letopočtu a čísla Kajčího křiku.

 

Poděkování

Poděkování náleží Pecinovi, Petrovi, Markétě, Milanovi a Lukášovi za zprovoznění dřezu a Laďce, která tento dřez zapojila. (Ne nadarmo se Petr učil na instalatéra, konečně pro své dovednosti našel to správné využití.) Udělujeme oblíbené malé, naprosto bezvýznamné, nic neříkající a lehko smazatelné plus.

 

Kde to bylo – kde to je

Nový obrázek je hodně složitý. Dům na snímku nikdy nebyl nějak zvlášť významný a navíc již nestojí. Byla to jedna z mnoha staveb, které si ve druhé polovině 18. století stavěli tzv. domkáři. Zároveň ale úkol není neřešitelný. Stačí se pořádně podívat do některého z letáků o Hostivici, které dostáváte na vánoční schůzce.

Průvod k 1. máji 1967 v minulém KK zachytil Litovickou ulici před nynějším hotelem Roxy.

 

Zpravodajství Agentury JJP (Jeden Jirka povídal)

·         Laďka zvolila zvláštní způsob doručení příspěvku do KK. Napsala mail, ten vytiskla a donesla do schránky redakce…

·         Byl jsem na návštěvě u jednoho staršího člena, kterého raději nebudu jmenovat, aby mě nevyzval na souboj kvůli urážce na cti. Rozhodl se, že bude doma chytat myši do pastiček. Za tu dobu, co jsem tam byl, pastička secvakla aspoň pětkrát. Jenom se nikdy nechytila myš, ale prsty našeho člena…

·         Filip prý zapomněl na své vystoupení v kostele při světélkování. Kdyby si prý nevzpomněla náhodou Lucka, v klidu by hrál v Rakovníku hokej…

·         Jirka prý pojede do Himalájí na Everest. Ale pst, nikomu to neříkejte, aby Vašek nezáviděl.

 

Stalo se

 

Výprava za pražskými pověstmi a strašidly, tentokrát přes 2 mosty za 3 čerty

V docela mrazivém počasí jsme se nakonec sešli (Alena N. nás dojela k metru autem) v počtu 14 osob a vypravili se na Smíchov. Odtamtud jsme při přechodu železničního mostu a při pohledu na vyšehradskou skálu malovali skok Horymíra na Šemíkovi. Vystoupali jsme na Vyšehrad, nasvačili se u kopie první sochy sv. Václava z Václavského náměstí. Zaběhali jsme si v bludišti (z roku 1197) a pak jsme si prohlédli vyšehradský hřbitov se Slavínem, kde jsou pochovány slavné osob­nosti českého národa. Potom jsme vešli a obdivovali krásnou výzdobu chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, kde jsme objevili i kresbu čerta, jak nese nad kostelem sloup. K tomu jsme si venku vyprávěli legendu o knězi na Vyšehradě, který se vsadil s čertem,že přinese sloup z chrámu v Itálii. Čert to nestihl včas a tak pustil sloup nad Vyšehradem a my ho pak objevili rozlomený v parku.

  

Skládali jsme rozstříhaný obrázek s čertovým kopýtkem, rozhlíželi se z vyšehradské vyhlídky na Prahu a pražské mosty. Kolem původních základů knížecího paláce jsme přešli nad podolskou porodnici, kde jsme soutěžili ve zpěvu ukolébavek pro miminka. Prošli jsme k nejstarší rotundě sv. Martina v Praze a po další pověsti o strašidle jsme sbírali čertí stopy. Kolem Jedličkova ústavu jsme došli až k infocentru, kde jsme se ohráli teplým čajem a nakoupili něco na památku. Minuli jsme zbytky věže Špička, jejíž kopii známe jako bludiště na Petříně. Prošli jsme další brány, které uzavíraly opev­nění Vyšehradu a spěchali kolem Kongresového centra pres Nuselský most (465 m) za dalším čertem na Karlov. Tam jsme si přečetli pověst, podle které se na stav­bě krásného místního kostela podílel další rohatý. Nám ale pomáhat nemusel, Kajky jsou šikovné a i bez jeho pomoci stavěly z kostek odvážné věže. Mráz nás poháněl, a tak jsme kolem další porodnice spěchali za posledním čertem naší vycházky. Čekal na nás u Faustova domu na Karlově náměstí, dostali jsme od něj úkol: vymámit od kolemjdoucích nakreslení čerta. Podařilo se jich sehnat hodně a byli povedení a my jsme se mohli vydat metrem na zpáteční cestu.Ve Zličíně jsme měli ještě čas sehrát scénky z českých pověstí – všechny 3 skupinky se shlédly v Horymírovi a předvedly skok se Šemíkem. Pak jsme si ještě při čekáni na autobus zahráli rubikovku a v Hostivici se každý rozběhl za teplem domova.

 

Laďka

Den lidových řemesel

Kdybych nevěděl, co je DLŘ zač, asi bych si myslel, že je jeho cílem zmrzačit co nejvíce lidí. Aspoň letos to tak vypadalo. Pořezali se všichni až na Lucku, která se aspoň opakovaně pořádně bodla špendlíkem. Ale protože u klubovny není dost místa pro přistání vrtulníku záchranky, vyřešili jsme vše jen náplastmi.

  

A teď znovu a radostněji: v sobotu 3. prosince se od 9 hodin zvolna začaly scházet v klubovně Kajky na DLŘ, a že nás nebylo úplně moc (Lucka K., Alena N., Tereza M., Maruška, Eliška, Borek, Pavel a z velkých Laďka, Alena, Lucka, Markéta a já), měli jsme aspoň dost místa na práci. Začali jsme výrobou věšáků do předsíně. Lucce, Tereze, Borkovi i Pavlovi se věšáky povedly a podařilo se nám je i dobře umístit. Jen budeme muset vystěhovat z předsíně bednu, aby Kajky na své věšáky dosáhly. Alena připravila linoryty. Každý si vyřezal nějaký vánoční nebo novoroční motiv do kusu lina. Lino pak natřel barvou a obrázek obtiskával na papír. Alena N. s Terezou M. navíc zvládli uvařit oběd. Mezi polévkou a hlavním jídlem jsme si zahráli kimovku, ve které zářila Eliška. Po obědě, když se vrátily Lucka K. a Maruška ze cvičení s Mareškami, jsme se pustili do výroby ozdob z borové kůry. Velký zájem byl o vyřezávání kajky, a kdo se nepořezal při linorytech, dohnal to teď. Na vedlejším stole se tvořily vánoční svícny z jablek a hlavně z větví jehličnanů. Čtvrtá hodina se přiblížila hodně rychle, takže nám dalo dost práce ukončit akci ve stanoveném termínu, aby prováděná řemesla Kajkám nezevšedněla…

  

  

 

Hostivické světélkování – zvláštní reportáž Kajčího křiku

Velkolepé akce zvané Hostivické světélkování v sobotu 10. prosince se jako jediný zástupce tisku zúčastnil reportér Kajčího křiku. Přinášíme proto exkluzivní reportáž přímo z dění.

  

Od vchodu do staré školy se otevíral pohled na živý betlém pod schody, který se jednou za půl hodiny začal pohybovat. Jednotlivé postavičky vytvořily Marešky, mezi nimi i Lucka jako Marie. Katka byla schoulená v kolébce, takže spíš než osla představovala pravděpodobněji malého Ježíška. Vlevo od vchodu jsem zaznamenal hernu stolních her, kde se schovávala Laďka, a místnost pro relaxační cvičení, kde se moc necvičilo. Na druhé straně přízemí se hrál Mistr Twistr, kolem točil Kony a při soutěži jsem z Kajek přistihl Terezu M. a později Marušku v souboji se Zuzkou, sestrou Terezy H. Poslední přízemní místnost sloužila jako občerstvení, což je dobré pro reportéra, ale ne pro úroveň reportáže.

  

O patro výš vlevo od schodů se vyráběly „světýlka“ krytá barevným papírem, svíčky z včelího vosku a svíčky z litého vosku s různými přísadami a příměsemi (zde Borkova maminka a „malá“ Jitka). Na druhé straně Jana pomáhala při zdobení svíček různými obrázky, Tereza H. a Hanka se staraly o zdobení vánočních svícnů z jablek a Veronika s Mackem spoluorganizovaly zdobení sklenic, ze kterých vznikla další světélka. Ondra, který měl připevňovat drátová držátka ke sklenicím, nestíhal, a to nejen kvůli tomu, že se ukrýval před dotěrným reportérem.

 

Kajky se podílely nejen na přípravách, ale ty menší se zapojily do programu. Borek měl celkem brzy všechno hotovo, Pavla jsem zastihl při výrobě svícnu i lampionu, Tereza J. začala malováním na sklenici a Míša, ta byla snad všude. Kam jsem přišel, tam se na mě šklebila…

Když si všichni všechno vyrobili, sešli jsme se na školní zahradě a po povídání pana faráře se průvod vydal na náměstí a pak k domovu důchodců. Na obou místech jsme na stromy vyvěsili nějaká ta světýlka. Akce končila v kostele, kde malí školáci zpívali. Všiml jsem si (kromě své bundy špinavé od malby stěn) mezi nimi opět Míši a také Maruščiny sestry Báry. Zpěv doplnila vystoupení ZUŠ, na kytaru zahráli mj. Lucka a Filip.

  

Akce se mimořádně vydařila, takže bych na závěr neměl zapomenout vyjmenovat ty, kdo za to mohou. Na přípravách se podílely škola, Kajky, TJ Sokol a hlavní pořadatel Centrum drogové prevence. Z osob bych měl jmenovat asi hlavně Jitku Hákovou, Věru Marešovou a Romana Rozumka.

 

 

 

Hezké Vánoce a úspěšný rok 2006 s Kajkami přeje redakce Kajčího křiku

 

 

Kajčí křik – zpravodaj oddílu mladých ochránců přírody KAJKY HOSTIVICE

12. ročník – 153. číslo, vychází 17. prosince 2005.

Za nepodepsané příspěvky plně ručí svou klávesnicí Jirka.

Kajky na internetu: http://www.volny.cz/kajky.hostivice, http://www.volny.cz/kajcikrik

Činnost oddílu Kajky podporují SMOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a město Hostivice.