Kajky Hostivice

 

PŘEŽITÍ A POHYB V KRAJINĚ

Zálesácké listy

 

 

Internetová verze neobsahuje obrázky s návody k měření vzdáleností.

 

Nástrahy počasí

 

Déšť

Při delším dešti promoká všechno. Pokud si s sebou neseš spacák, náhradní oblečení a všechny ostatní věci, měl bys již doma počítat s deštěm. Věci, které mají zůstat suché, zabal do igelitových sáčků. Déšť se může přihnat kdykoliv. Jak začne pršet, vyndej si z batohu pláštěnku nebo nepromokavou bundu (měl bys jí mít lehko a rychle přístupnou). Dojdeme-li k nějakému úkrytu (autobusová zastávka apod.), přečkáme v něm nejhorší. Aby se nás tam vešlo co nejvíc, sundej si pláštěnku již venku a ulož ji na společné místo, abys nenamočil všechno okolo. Když nenajdeme vhodný úkryt, postupujeme společně dál. Skupina se nesmí dělit, aby se někdo vzadu neztratil (v pláštěnce máš o kamarádech menší přehled).

 

Blesk

Blíží-li se bouřka, je vhodné vyhledat úkryt. Nikdy nezůstáváme v otevřené krajině mezi poli, kde je největší nebezpečí zásahu bleskem. Dojdeme k nejbližšímu lesu nebo do údolí. Pokud najdeme obydlí, bouřku u něj přečkáme. Vyhýbáme se osamělým stromům a holým vrcholkům kopců. Zastihne-li nás bouřka v rovině bez úkrytu, lehneme si na zem. Umažeš si sice oblečení od bláta, ale lepší ležet chvíli v blátě a vyvarovat se zásahu blesku, než přijít o život. Nikdy nesmíš při bouřce běhat na volném poli. Blesk si vybírá výškově přečnívající objekty a mohl by ses stát bleskosvodem. Časté zásahy jsou do osamělých nebo okolí převyšujících stromů. Blesky přitahují i potoky a vodní hladina, stožáry a sloupy elektrického vedení. Všechny kovové předměty se stávají magnetem pro bleskový elektrický výboj.

 

Lavina

Padající laviny se v okolí Hostivice nevyskytují, ale můžeš se s nimi setkat na většině hor. Na horách se řídíme pokyny Horské služby, která nebezpečná území uzavírá. Pokud na tebe lavina přece jen spadne, udělej si prostor pro dýchání a pokus se vyhrabat, pokud jsi u povrchu. Sundej si batoh (i lyže), a nemůžeš-li se vyhrabat, pokus se co nejvýše sněhem prostrčit hůlku nebo lyži. Tím pomůžeš zachráncům, aby tě rychleji našli.

 

Tenký led

Po dvou-třech dnech mrazu se na rybníce začne tvořit tenký ledový škraloup, který nikoho neunese. Nikdy nezkoušej stoupat na nový led! Ještě zrádněji může působit tok převátý vrstvou sněhu. Pokud se někdy skutečně propadneš pod led, pokus se co nejrychleji najít otvor, jímž ses propadl.

 

Mlha

Hustá mlha nás může překvapit i dost nečekaně a cestování za mlhy je velmi nebezpečné. Nejlepší je přečkat mlhu na místě, zvláště když je cesta méně zřetelná. Při chůzi v mlze se vystavujeme nebezpečí zabloudění nebo pádu ze srázu. Když je stezka zřetelná, dá se opatrně postupovat. Skupina se musí stále držet pohromadě - provazu nataženého mezi všechny členy. Pokud nemáme lano, chytneme se všichni vzájemně za ruce a postupujeme vždy v zástupu za sebou.

 

Tma

Také tma nás může na výletě zastihnout, zvláště v zimě, kdy se brzy stmívá. Navíc s ní může ještě padnout mlha nebo přijít sněhová vánice. Před soumrakem se snažíme dojít k silnici nebo velké lehko sledovatelné cestě. Pokud se nám to nepovede musíme postupovat ve skupině tak, aby se nikdo neztratil. Není možné se moc rozbíhat. Pokud nás zastihne pouze tma, po chvíli bez světla si oči zvyknou a základní tvary i obrysy snadno rozeznáme.

 

Měření výšek nepřístupných bodů

 

Podle délky stínu

Je to pro odhad poměrně jednoduchá a přesná metoda. Pro její použití je však nutné, abychom viděli stíny od sluníčka. Stín musí ležet nejlépe na terénu bez velkých úvozů a nerovností. Také se nesmí jeho konec schovávat do jiného stínu.

Protože znáš svoji výšku, můžeš změřit stín předmětu známé výšky. Potom změř, kolikrát se výška tvého stínu vejde do stínu zkoumané výšky. Zjištěné číslo vynásob svou výškou a dostaneš hledanou výšku stromu nebo kostelní věže.

 

Pomocí tyče

Tento způsob se hodí pro rovný terén. V určité vzdálenosti od měřeného paty měřeného stromu zaraz nebo dej podržet kamarádovi tyč známé délky B (vhodná délka pro výpočet je 1 metr, můžeš si ji ale zvolit libovolně). Pak se s okem u země dívej přes tyč tak, aby vrcholek tyče a měřeného stromu splýval. Označ si toto místo a změř vzdálenost od oka k tyči C a vzdálenost od oka ke stromu D. Výšku stromu A vypočítáš : A = D/C * B

 

Zjednodušené měření pomocí tyče

Tímto způsobem se dají měřit pouze nižší výšky (15, max 20 metrů). Naměř od stromu 10 metrů. Ve vzdálenosti 9 metrů od stromu ti kamarád podrží tyč tak dlouhou, aby se při pohledu od země ve vzdálenosti 10 metrů od stromu kryl vršek tyče s vrcholem stromu. Změř délku tyče a po vynásobení deseti máš hledanou výšku stromu.

 

Poměrově tužkou

Tento způsob není moc přesný a použiješ ho spíš pro orientaci. Popros kamaráda, jehož výšku znáš, aby se postavil ke stromu hledané výšky nebo si tam postav tyč známé výšky. Odstup od stromu do vzdálenosti dvoj- až trojnásobku výšky stromu, podle viditelnosti a terénu. Na tužce si chytni výšku kamaráda a změř, kolikrát se tato výška vejde do výšky stromu. Výsledek vynásob výškou kamaráda nebo tyče. Pokud měříš budovu, vysílač nebo komín, kde se něco pravidelně opakuje (okna v podlažích, červeno-bílé pruhy .....), zjisti výšku jednoho prvku a vynásob ji počtem prvků na výšku.

 

Odhad vzdáleností

 

Krokování

Kratší vzdálenosti ve svém okolí můžeme odkrokovat. Délka kroku bývá okolo 75 centimetrů. Vzdálenost vychází přibližně.

 

Pomocí stébla

Najdi si stéblo nebo použij tužku. Ve svislé poloze je drž v napnuté ruce a při jednom zavřeném oku ho nastav na předmět, jehož vzdálenost zkoumáš. Má-li nějakou výraznou hranu, pomůže ti lépe se potom orientovat. Po nastavení toto oko zavři a podívej se druhým. Pozor! Nesmíš při tom pohnout rukou se stéblem. Změř si délku mezi předměty zaměřenými stéblem ve vzdálenosti napnuté ruky. Po vynásobení deseti máš hledanou vzdálenost.

 

Podle rozeznaných podrobností

Určování je dost nepřesné, proto Ti poslouží jen ke hrubé orientaci. Dost záleží na cviku, počasí, viditelnosti i barvě objektu a tvém zraku.

 

Měření šířek

 

Šířka řeky

Nejprve si vyber pevný orientační bod D na druhém břehu. Vem si tři rovné stejně dlouhé klacky a vytvoř z nich trojúhelník. Ten na svém břehu umísti tak, aby jedna strana AB v prodloužení směřovala na vybraný bod D (poloha ABC) a vrcholy si označ kolíčky. Posuň trojúhelník do polohy EFG. Strana FG je na jedné přímce s AC a EG s D. Vznikl Ti rovnostranný trojúhelník a jeho výška (tebou měřená šířka řeky) je sedm osmin strany AG.

 

Druhý způsob

Na protější straně řeky si najdi pevný předmět A. Sám se postav na své straně co nejblíž řece přímo proti tomuto předmětu (bodB). Pomocí trojúhelníku z tyček se stranami 3:4:5 si sestroj pravý úhel. Podél břehu naměř dvakrát stejnou vzdálanost a ve středu zabodni kolík C. Z bodu D sestroj opět pravý úhel směrem od řeky a jdi tak dlouho, až uvidíš v zákrytu kolík C a předmět A. Získal jsi dva stejné trojúhelníky, proto strana AB = DE. Stranu DE lehko změříš.

 

Malé vzdálenosti

K měření Ti pomůže znalost některých svých rozměrů nebo běžných předmětů.

Tvé rozměry: výška, výška při vzpažení, rozpažení rukou, délka kroku, délka stopy

Rozměry předmětů:

Z těchto rozměrů Tě nikdo nebude zkoušet, ale možná se Ti budou hodit, neboť na výpravy pravítko nikdo nenosí.

Vhodnou pomůckou může být i provázek s uzlíky po 10 centimetrech na prvním půlmetru a dvěma uzlíky na metru.